Hot runners Thermoplay (part 2.)

Rozdíl mezi tryskou �ad F a tryskou �ady D

Tryska typu F

Tato tryska má dvouvrstvou architekturu s izola�ními body v kritických místech. Vnit�ní t�lo je vyrobeno z kvalitní oceli s vynikající te­pelnou vodivostí. Tato kvalitní jádro umo��u­je velmi rovnom�rné rozlo�ení tepla po celé délce trysky s minimálním návinem topného drátu. Ocelové t�lo je vlo�eno do hlavi�ky z oceli se vzduchovou izola�ní dutinou s vy­nikajícími izola�ními a mechanickými vlast­nostmi. Díky tomu je minimalizován odvod tepla p�es st�edící a dosedací plochu hlavi�ky, která dr�í jak axiální, tak i laterální tlaky sys­tému. Odvod tepla p�es hlavi�ku do zástav­bové desky je mo�né dále sní�it pomocí tita­nových usazovacích krou�k�. Tato varianta je pro n�které typy materiál� dokonce nutná.

Na druhé stran� je do t�la trysky našroubo­vaná špi�ka. Špi�ka je koncipovaná jako dvou komponentní. Vnit�ní �ást, kterou protéká plast, musí mít vynikající vedení tepla tak, aby se zabránilo zamrzání plastového mate­riálu ve vst�ikovacím otvoru. Naopak dotyk špi�ky, tzn. její t�snící pr�m�r je vyráb�n z ti­tanu, aby se zmenšil odvod tepla proud�ním. Jedná se o p�estup tepla na rozhraní t�snící­ho pr�m�ru do sedla trysky, tedy do desky formy. Takto vnesené teplo doká�e i p�es velmi kva­litní izolaci nakumulovat do desky v okolí vst�ikovacího otvoru tolik vneseného tepla, �e plastový výlisek m��e být teplotn� degra­dován.

Aby se p�edešlo kumulaci tepla v této oblasti, za�adila firma Thermoplay do své standardní nabídky chlazená pouzdra. Vlo�ením tohoto kaleného pouzdra do for­my se zajistí pravidelný a rovnom�rný odvod tepla z oblasti špi�ky trysky a zamezí se ku­mulaci tepla v oblasti vst�ikovacího otvoru. Díky tomu je homogenní rozlo�ení tepla v trysce a jejím nejbli�ším okolí a zamezuje se teplotním výkyv�m, díky �emu� je mo�né dosahovat stabiln�jšího vst�ikovacího pro­cesu a kratšího cyklového �asu. Zárove� se tím eliminuje pov�ra „malý vst�ikovací bod = malý z�statek po vtoku“.

Velmi zajímavá se v technické praxi ukáza­la také mo�nost vyjisk�it okolo t�snící �ásti izola�ní thermal cut. �esky je tato mo�nost romanticky nazývána pro sv�j tvar „izola�ní cimbu�í“ Tato mo�nost je obecn� doporu�ována pro vst�ikování kritických materiál�, ale rozhod­n� napom��e dosáhnout stabiln�jší vst�iko­vací proces bez výkyv� teplot p�i pou�ití pro jakýkoliv materiál.

T�etí varianta, jak zrovnom�rnit homogenitu tepelného pole na špi�ce, je vlo�ení speciální vlo�ky pro rychlou zm�nu barvy. Technická praxe ukázala, �e toto sekundární nasazení (primárn� byla tato vlo�ka vyvíjena za jiným ú�elem), doká�e vy�ešit problémy zamrzání, nebo naopak tahání vlas� ve vst�ikovacím ot­voru. Tato varianta se ovšem pou�ívá pouze jako nouzová varianta pro ji� hotové formy, kde nelze vlo�it ani chladící pouzdro, nebo dod�lat „izola�ní cimbu�í." Tuto variantu rozhodn� nelze doporu�it jako primární volbu pro �ešení problému, ji� z d�vodu mo�ného abrazivního opot�ebení vlo�ky. Praxí byla ov��ena �ivotnost této vlo�­ky pro pln�né materiály nep�esahující cca 500.000 zdvih�. Pro standardní nepln�né materiály je tato vlo�ka bez omezení �ivotnosti.

Druhá v�c, která se za�ne u takto poškozené trysky projevovat je mikrokavitace na od­vrácené stran� t�snící plochy. Unikající plyn, strhávající �áste�ky plastu je na stran� p�ed­kom�rky pod tlakem. Pod tlakem je i p�i uni­kání p�es t�snící plochu. Jakmile se dostane do volného prostoru, na druhé stran� t�sní­cí plochy, dojde k extrémn� rychlé expanzi plyn� a ta, spolu s agresivními �áste�kami plastového materiálu zap�í�iní mikro kavi­taci, která rozši�uje vzniklé svislé poškození. Proto jsou pozorovány trychtý�ovité rozší�ení na horní stran� svislé �áry poškození. Tímto samoz�ejm� dochází k urychlení degradace t�snící plochy a je nutné jak vym�nit špi�ku, tak opravit poškozené sedlo t�snícího pr�­m�ru trysky.

Návin topení je kv�li dilata�ní spá�e pot�eb­né pro funkci nabalovacího efektu nutno realizovat jinak. Odvedení topného drátu z �ásti od špi�ky je podíl dilata�ní spáry. Topný drát je navinutý hust�ji u za�átku trysky – tzn. u její hlavy, pak se návin rozvol�uje, aby se zbyte�n� nep�eh�ívala st�ední �ást trysky, a op�t se zahuš�uje u spodní �ásti trysky u špi�ky. Zde je nutné nejen vytopit špi�ku, kte­rá je z principu mimo návin topení, ale navíc je nutné eliminovat tepelné ztráty zp�sobe­né p�estupem tepla p�es dotyk t�snící plochy špi�ky.

Tryska typu D

Tento typ trysky (2) je specifická t�ívrstvou architekturou. K dv�ma vrstvám, stejn� jako u trysky typu F, se navíc p�idává pláš�, který kryje celé topení od špi�ky, a� k hlavi�ce. Hla­vi�ka trysky prod�lala b�hem vývoje tohoto typu trysky konstruk�ní zm�ny a celá hlava trysky byla zvýšena. Tím se dosáhlo nejen lepší mo�nosti poskládat kabely do prostoru mezi hlavami trysek a tím zlevnit konstrukci formy, ale navíc bylo umo�n�no vyrobit kryt trysky se dv�ma t�snícími �leny, pro vyšší bezpe�nost provozu. Díky t�ívrstvé architektu�e bylo dosa�eno ni�­ších provozních p�íkon� na trysce a omezeny ztráty tepla jak vedení a proud�ním, tak i sá­láním.

Srovnání trysek

Jak je vid�t, ob� varianty mají spole�né rov­nom�rný rozvod tepla po celé délce trysky, jednoduchou údr�bu a perfektní vym�nitel­nost špi�ek, topení a �idel.

Trysky �ady F mají minimalizovaný z�statek plastu v p�edkom�rce, jsou vhodné na pou­�ití do HotHalfu koncipovaného na vým�nu náhradních díl� na stroji.

Trysky �ady D mají jednodušší a levn�jší zá­stavbu, ni�ší provozní p�íkony a dvojí t�sn�­ní proti úniku plastu do prostoru rozvodné desky. Jsou vhodné pro vícedutinové formy s velmi t�sn� rozlo�enými dutinami. Díky plastové izola�ní �epi�ce se zmenšuje tepel­né ovlivn�ní plastového dílu. P�íkon trysky z�stává opticky na stejných hodnotách, z d�­vodu rychlého náb�hu systému do provozní teploty. P�íkon je nutný pro rychlé natopení systému a roztavení zbytkového plastu v pro­storu horkého systému po odstavení.

www.jansvoboda.cz

1. �ást �lánku ZDE »