History of the Czechoslovak plastics industry in interviews of witnesses (VII./VII.)

Za�nu obligátn�. Jak jste se dostal k plastika�in�? P�edchozí pam�tníci v�tšinou �íkají, �e spíše náhodou. 

Vícemén� také náhodn�. Absolvoval jsem strojní fakultu �VUT v Praze. Po obhajob� diplomky s tématem zvýšení �ivotnosti kovových zápustk� jsem se šel zeptat na SVUM (Státní výzkumný ústav materiál�), jestli nemají volné místo. Na odd�lení kovových materiál� místo nem�li, ale v Po�ernicích v odd�lení vst�ikování plast� místo bylo. Já o plastech v�d�l, �e je to um�lá hmota :-) To byl rok 1976. 

Odd�lení šéfoval Emil Neuhassel. Reaktoplasty p�estávaly být z hlediska ekologie zajímavé a naše výzkumné úkoly se soust�edily hlavn� na termoplasty. Krom� aplikovaného výzkumu jsme d�lali základní výzkum ve vst�ikování plast�, akademická rada Akademie v�d nám schvalovala úkoly. 

Lubomír Zeman

Ze za�átku jsem pracoval na starém stroji Engel. Jsem vlastn� samouk, všechno jsem si to musel osahat rukama, sám si to nastudovat. Má publika�ní a p�ednášková �innost za�ala v roce 1979, psal jsem �lánky nap�. do odborného �asopisu Plasty a kau�uk. Díky základnímu výzkumu jsem se dostal do kontaktu s velmi zajímavými lidmi, spolupracoval jsem nap�. s profesorem Wichterle na zdokonalení technologie výroby „�o�kostroje“. 

Letos sdru�ení Uniplast slaví 60 let od zalo�ení. Vy jste nebyl p�ímo ve výboru, ale aktivn� jste se ú�astnil jeho �innosti. Uniplast p�sobil celostátn�, hlavní záb�r byl na Morav�. Jak na tom byla �eská �ást republiky?

Dá se �íct, �e tady byla dv� výzkumná centra: v Praze Státní výzkumný ústav materiál�, ten se zabýval diskontinuálními technologiemi, tedy vst�ikováním, a Zlínsko, které se zabývalo kontinuálními technologiemi, vytla�ováním a vyfukováním. A z toho vyplynulo takové rozd�lení a mezi tím se Uniplast rozprostíral na ob� strany. 

Do roku 1990 jsme školení d�lali s Emilem Neuhasslem p�es v�deckotechnickou spole�nost v Dob�ichovicích a �elákovicích. Uniplast fungoval paraleln� s námi. Oni p�ednášeli na našich konferencích, my na jejich – Jirka Gabriel, Lá�a Bob�ík, Ondra Kebrle. Po�ádání konferencí a seminá�� nám organiza�n� zajiš�ovaly Domy techniky. Jako ú�astníci konferencí jsme si vzájemn� pomáhali a dávali dohromady zkušenosti. Na všech t�ch setkáních šlo krom� alkoholu :-) o znalosti, ka�dý jsme m�li kousek.

Všichni pam�tníci mluví o neobvyklém sdílení technických informací, které bylo v dob� socialismu nutností. 

Pamatuji, �e kdy� jsem se dostal poprvé na Ká�ko do Düsseldorfu, tak jsem p�ivezl 40 kg papíru prospekt�, proto�e pro nás to byl jediný podklad, kde jsme mohli p�ijít k novým v�cem. 

Ano, m�li jsme p�ístup ke Kunststoffe, Modern Plastics a ješt� jednomu zahrani�nímu �asopisu, co chodily do výzkumáku. Ostatní firmy ale p�ístup k t�mto �asopis�m nem�ly. Tak jsme jim ty informace zp�ístup�ovali. 

Ú�astnil jste se podobných p�ednáškových aktivit na Slovensku?

Co si pamatuji, na Slovensku se obdobné konference nepo�ádaly v�bec. Slováci k nám jezdili naveliko, ze všech t�ch Poprad�, Sniny, Košic, Nitry. Jezdili sem i p�ednášet. Cht�li jsme to d�lat i pro n�, proto�e ten rybník nebyl zase tak velký. Spolupracovali jsme s vysokými školami v Bratislav� a Košicích, s profesorem Almášim a s doc. Horvátem z VUNARu – výzkumného ústavu ná�adí, pozd�ji šéfem katedry v Trnav�. Na Slovensku se to z plastiká�ského hlediska naplno rozb�hlo a� po revoluci, kdy tam vstoupil zahrani�ní kapitál.

Po 89. se vše vydalo jiným sm�rem. Pr�mysl získal investory. Co se d�lo s p�ednáškovou �inností?

Hlad po informacích na za�átku devadesátých let byl stále obrovský. V�deckotechnická spole�nost se rozpadla, mnohé Domy techniky p�estaly existovat, prakticky i ten Uniplast nic ned�lal. V 92. jsem odešel ze SVUMu a zalo�ili jsme s Emilem Plastform servis, který navázal na p�edchozí školitelské aktivity. Za�al jsem jezdit i do firem a d�lal jim školení. Mám asi 55 zpracovaných témat – ka�dé na 80–200 slid�.

„Céesky“ jsou mezi plastiká�i stále pojmem. A� u� pozitivním – jednoduchý stroj, tak nepozitivním – mén� stabilní a p�esná výroba. Byl jste jako výzkumný pracovník zapojen do vývoje t�chto stroj�?

Od roku 1980 a� do revoluce jsem d�lal odborného oponenta ve Vihorlatu Snina, kde se p�vodn� vyráb�ly stroje na nízkotlaké vst�ikování hliníku. P�esun výroby vst�ikovacích stroj� na zpracování plast� z TOS Rakovník byl pr�švih. V té dob� TOS vyráb�l strojní za�ízení na vysoké úrovni. Engel dokonce bral z TOSu uzavírací kloubové jednotky, byly rychlé, spolehlivé. Potom ten vývoj p�evzal národní podnik Vihorlat Snina a jen pár lidí ve Vihorlatu v�d�lo, o co jde, a zbytek se u�il za pochodu. 

Bohu�el po�ád kopírovali ten p�vodní systém TOSu a ve vývoji nešli moc dop�edu. I tehdy nov� vyvíjený �ídicí systém byl poplatný dob�, prvky v n�m nebyly kvalitní, tak�e nikdy nefungoval.  

Pam�tníci také vzpomínali na tehdejší výrobní technologie, na jejich dostupnost. Jaké stroje jste pou�íval Vy?

Velké zahrani�ní firmy nem�ly do socialistického �eskoslovenska p�ístup, tak si ve Vídni ud�laly kancelá� a obvykle si tam najaly jednoho nebo dva �echy. Ti prodávali tyto produkty tuzemským podnik�m – pokud tedy �eskoslovenské podniky získaly tzv. devizový p�íslib. Zástupci západních firem pak samoz�ejm� p�ivá�eli do �SSR také informace a podklady. 

K�est knihy Vst�ikování plast�

Podnik zahrani�ního obchodu Incheba v Bratislav� m�l jako jediný oprávn�ní kupovat pro celé �eskoslovensko vst�ikovací stroje. Všechna jednání s Englem, Arburgem, Krauss Maffeiem, Feromatikem atd. se musela vést v Bratislav�. My jsme pot�ebovali stroj na testování a modelování vst�ikování. Nakonec jsme jej koupili od Battenfeldu. Vyvinuli jsme mimo jiné patentovaný systém kontroly procesu, který pozd�ji zakoupil Engel a nabízel jej ve svém expertním „control“ balí�ku. 

Velké téma dneška je výroba vst�ikovacích forem. V �eské a Slovenské republice je mnoho nástrojáren, které jsou nyní existen�n� ohro�eny. Vy jste byl s nástrojárnami v�dy v kontaktu. Jak se vyvíjel tento obor?

Kdy� jsme v �SSR za�ínali s vývojem a výrobou vst�ikovacích forem, objevovali jsme objevené, k informacím byl sporadický p�ístup. D�lali jsme r�zné technologické zkoušky, abychom zjistili, jak který parametr ovliv�uje vlastnosti. V té dob� se formy nekonstruovaly zp�sobem jako dnes. Všecko se skládalo. Vše bylo frézované a soustru�ené na zámky, bylo to drahé a zdlouhavé. Ale m�lo to obrovskou výhodu, kdy� se n�co rozbilo, tak se ta �ást vyhodila a vyrobili jste si ji novou. Vyjisk�ování a elektoeroze p�išly mnohem pozd�ji.

Všechny ty nástrojárny a vst�ikovny vznikly po devadesátém roce na základ� toho, co u� tady bylo vybudované. A� u� se odd�lily od Tesel nebo z t�ch vysmívaných p�idru�ených výrob JZD. Lidi um�li pracovat s plasty. N�mci sem p�išli za levnou pracovní silou. Oni v�d�li, �e ty hlavy konstruktérský tady jsou, i kdy� jsme nem�li p�tiosé frézky ani super vybavení, d�lali jsme kvalitní formy. Bohu�el jsme se �asto mezi sebou cenov� podst�elovali. Neustálý tlak na cenu a vývoz našeho know-how nakonec zp�sobil, �e jsme ztratili konkurenceschopnost. 

O zpracování plast� vst�ikováním jste napsal rozsáhlou publikaci, t�ídílnou knihu. Jen p�e�íst ji a pochopit je samo o sob� náro�né, obsahov� je její ší�e obrovská. Je to ur�it� shrnutí celé Vaší �ivotní praxe. 

Co díl, to t�i roky práce – soboty, ned�le, noci. Díky tomu, �e jsem p�ednášel, m�l jsem zp�tnou vazbu, co lidi zajímá. D�íve jsem d�lal základní výzkum, nebyl by problém napsat v�deckou práci, ale to by nikdo ne�etl. Tak�e jsem psal knihu z praxe i t�eba s vysv�tlivkami pro cizí slova a technické termíny, aby se v tom ka�dý zorientoval, aby se usadilo nové názvosloví. Pro mnoho nových technologií jednotné názvosloví nemáme, ka�dý výrobce pou�ívá jiný technický termín a n�které názvy se nemohou tak n�jak usadit. Jak jezdím po t�ch fabrikách dodneška, nejd�ív si musíme nastavit spole�nou �e�, abychom se domluvili. Jak to sleduji, kniha se prodává stále, jsem rád, je o ni zájem. 

T�í publikace knih Vst�ikování plast�

V rámci Evropy jsme stále vnímáni jako silné plastiká�ské zem�. Vychází to z naší stroja�ské historie. I kdy� je nás v �esku a Slovensku „jen“ 15 milion�, plastiká�ský potenciál je v porovnání s velkými zem�mi srovnatelný nebo i vyšší. V�dy tu byli a jsou chyt�í, šikovní a pracovití lidé, kte�í to mohou posunout dál. Generace Vás pam�tník� je odcházející, a stále je ochotna p�edávat zkušenosti, sdílet. Cht�l bych Vám, pane Zemane, a všem dalším pod�kovat za rozhovory a p�edevším za práci, kterou jste pro nás vykonali. 

První �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

Druhou �ást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Ma�asem najdete zde.

T�etí �ást rozhovoru se Zde�kem �ehulkou najdete zde.

�tvrtou �ást rozhovoru o spole�nosti ARBURG najdete zde.

Pátou �ást rozhovoru s Ji�ím Gabrielem najdete zde.

Šestou �ást rozhovoru s Ond�ejem Kebrlem najdete zde.