Plastika produces tens of millions of car parts a year. It is helped by intensive digitization

Firma vyrábí pohledové díly pøístrojových desek, moduly palubních pøístrojù, head‑up displejù, díly svìtlometù a dveøních výplní, palivové systémy, nápisy a emblémy vozù. Plastika stojí také za hrdly palivových nádrží Toyoty a z jejích lisù vznikají všechny emblémy vozù Škoda nebo Seat.

Snímáme tisíce hodnot v rámci jednoho výrobního cyklu a pracujeme s metodami umìlé inteligence, abychom zachytili jejich vlivy na stabilitu procesu, øíká Michal Nosek. Foto: HN – Tomáš Škoda

Minoritnì vyrábíme také zamykatelné obaly – plastové krabièky s magnetickými uzávìry, které v obchodech slouží k ochranì cenných pøedmìtù, jako jsou DVD disky, žiletky nebo baterie, pøed krádeží. V minulosti jsme se také podíleli na kompletaci krabièek pro pøijímaèe mýtných systémù do nákladních aut, øíká Michal Nosek, spolumajitel a pøedseda pøedstavenstva spoleènosti Plastika.

Výrobky Plastiky jdou kromì zmínìných evropských aut i do Èíny, Mexika, Turecka nebo Jižní Afriky.

Zaèátky s kvìtináèi a plastovými trubkami

Firma zaèínala v 50. letech minulého století jako družstvo invalidù pod názvem Inva. Pracovníci s rùzným zdravotním postižením v kromìøížském areálu vyrábìli kvìtináèe nebo plastové trubky.

Po revoluci se podnik zamìøil na výrobu PC komponentù. V Kromìøíži se zaèaly vyrábìt klávesnice, poèítaèové modemy a díly do kopírovacích strojù a tiskáren. V té dobì byl poèítaèový sektor velmi lukrativní a výroba klávesnic se dlouhou dobu držela v Evropì kvùli jazykovým diverzifikacím, vysvìtluje Nosek. Trend se ale postupnì pøesouval k výrobì v Èínì, kde byla levná pracovní síla a zaèínala se rozvíjet automatizace. Výroba v Èesku se pøestala vyplácet. Plastika si proto našla èínského dodavatele a v Kromìøíži se soustøedila jen na logistický servis a potisky klávesnic.

Razantní odklon od klávesnic pøišel v roce 2006, kdy se firmì podaøilo získat velký kontrakt s firmou Continental (tehdy Siemens VDO). Continental zavøel jeden provoz v Brandýse nad Labem, ve kterém se kompletovaly moduly pro palubní pøístroje, a výrobu pøesunul do Plastiky. Ze dne na den jsme tak získali stomilionový obrat v automotive, vzpomíná Nosek.

Plastika zaèala investovat do nových technologií a výrobních procesù. Postupnì rozšiøovala výrobu automobilových dílù, zatímco ukonèovala logistický servis klávesnic. Po roce 2012 se rozhodla zamìøit veškeré své kapacity na automotive, který se v té dobì prudce rozvíjel. Aktuálnì už na výrobních linkách v Plastice žádné klávesnice ani PC komponenty nenajdete.

Stovky parametrù bìhem sekundy

Základem výroby jsou lisy pro tlakové vstøikování termoplastù, které jsou èásteènì vybaveny roboty. Na vstøikování navazuje lakování, potisk, svaøování, montáže a øada dalších operací.

V posledních letech firma prochází intenzivní digitalizací. V rámci snahy o snížení výrobních nákladù se soustøeïuje pøedevším na omezení zmetkovosti produkce. Pro firmy v sériové výrobì dílù, jako je Plastika, to znamená digitalizaci procesù a snímání dat na nejnižších úrovních výroby. Dnes napøíklad snímáme tisíce hodnot v rámci jednoho výrobního cyklu a pracujeme s metodami umìlé inteligence, abychom zachytili vlivy na stabilitu procesu, øíká Michal Nosek.

S daty firma pracuje zejména v oblasti plánování výroby a øízení stability procesù. Pøibližnì na ètyøiceti lisech se roènì vystøídá kolem dvou tisíc typù produktù. Plánování do co nejmenšího detailu je proto nutné.

Data od zákazníkù a strojù se využívají k optimalizaci výrobních procesù, poloautomatické sklady s èárovými kódy umožòují sledování pohybu palet a zboží v reálném èase, operátoøi pracují s displeji, které jim dávají pøehled o provozu strojù a produktivitì.

Jde o úroveò digitalizace v daleko vìtší hloubce než klasické ERP a CRM systémy, ty jsou dnes pouze špièkou ledovce. Máme za sebou nìkolik let spoleèného výzkumu s Univerzitou Palackého v Olomouci, díky nìmuž snímáme data zevnitø strojù jako teploty, tlaky, prùtoky uvnitø lisù. Bìhem jedné vteøiny mùžeme mít k dispozici stovky parametrù z lisù a získávat informace o odchylkách od standardního procesu. Systém nás sám varuje døív, než se zaène nìco dít. Informuje nás o hrozbách, na které mùžeme vèas reagovat, øíká Michal Nosek.

Systém, který Plastika buduje s Univerzitou Palackého, využívá pokroèilé statistické metody a metody umìlé inteligence, které vytváøejí varování o relevantních odchylkách. Zamìstnanci nemusí kontrolovat tisíce odchylek, ale napøíklad jen tøicet, øíká Nosek, který vìøí, že model najde komerèní využití.

Investory obíhali kolem rozvodnìné Vltavy

Michal Nosek se k Plastice dostal pøes kontakty, které získal z investièních fondù. Po revoluci byl aktivní ve venture kapitálu, øídil malý investièní fond a nìkolik let byl pøedsedou Czech Venture Capital Association (CVCA), která zastupuje zájmy spoleèností pùsobících v oblasti private equity a venture kapitálu v Èesku.

Jednoho dne ho oslovil konzultant, jenž ho požádal o pomoc s družstvem, které chtìlo prodat svùj podnik strategickému partnerovi. Nosek se svým týmem sepsali pro družstvo struènou kuchaøku, jak pøi prodeji postupovat.

Družstvo se ale s partnerem nedohodlo, protože zaèal snižovat cenu a vázat prodej na nepøijatelné podmínky. O prodej spoleènosti mìli ovšem družstevníci stále zájem, a tak požádali Noskùv tým o další pomoc. V té dobì byly ve høe dvì varianty: buï jim poradí s prodejem, nebo výrobní družstvo sami koupí. Nakonec vyhrála druhá možnost.

Bìhem povodní v roce 2002 Nosek se svým týmem shánìli investice na odkup. Obíhali rozvodnìnou Vltavu a oslovovali potenciální investory. Podaøilo se jim jich sehnat hned 39 a za 120 milionù korun Plastiku odkoupili.

Už v té dobì byla firma ve velmi dobré kondici. Mìla kvalitní management, který ji dokázal bìhem krize v devadesátých letech napojit na zahranièní zákazníky, tržby mìla kolem pùl miliardy a výroba klávesnic byla vysoce autonomní. Jediné velké riziko jsme vidìli v tom, že osmdesát procent tržeb bylo navázáno na jediného zákazníka. Navíc to bylo v dobì, kdy už trh s klávesnicemi procházel promìnou. Museli jsme proto zaèít rychle diverzifikovat, vzpomíná Michal Nosek.

Pod jeho vedením se firma v problémech ocitla jen jednou. V roce 2009 z dùvodu finanèní krize, oslabení koruny a rozsáhlých investic do technologií vykázala ztrátu a banka ji odstøihla od úvìrového financování. Rozjetou spoleènost nenechali padnout klíèoví zákazníci a dodavatelé. Zákazníci nám platili témìø okamžitì a klíèový dodavatel z Èíny prodloužil splatnost faktur na ètvrt roku, øíká pøedseda pøedstavenstva.

Plastika dodává díly pro vozy evropských i svìtových znaèek, napøíklad Škoda, Seat, Toyota, Mercedes, BMW a mnoho dalších. Mezi nejrùznìjšími díly jsou tøeba i emblémy vozù Škoda. Foto: HN – Tomáš Škoda

Svìtlé zítøky autoprùmyslu

O budoucnost firmy se nebojí. Když se podíváte na mìsíèní prodeje aut v Evropì za posledních padesát let, až na jeden mìsíc v covidu se vždy prodal alespoò milion vozù. Individuální doprava bude stále dùležitá a našemu oboru nahrávají i trendy a firmy, jako jsou Uber, Wolt nebo Rohlik. Bude se mìnit struktura vozového parku, ale máme témìø stoprocentní jistotu požadavku na individuální osobní dopravu, i kdyby auta létala vzduchem, øíká.

Napøíklad v loòském roce mìla Plastika o pìtinu více zakázek, než pùvodnì oèekávala. Její hospodaøení tak bylo rekordní z pohledu výroby i nových zakázek. Dohánìl se deficit, který vznikl rok pøedtím, kdy naši zákazníci nezvládli dodat produkty na trh. Pøes prudký nárùst cen energií zùstala v Evropì poptávka neuspokojená a vloni se dohánìla. Zdá se, že letos už je potenciál z minulých let vyèerpaný a situace se ustálila mírnì pod úrovní pøed pandemií, popisuje aktuální stav spolumajitel Plastiky.

Dneska spíš hraje roli pøevalování nálad mezi elektromobily a tradièními vozy. Lidé se rozhodují, co si koupí, a jsou ovlivòováni výší dotací na elektroauta nebo naopak jejich možným zrušením. Tohle je dneska dùležitìjší faktor než neuspokojená poptávka z doby pøed pandemií, dodává.

Plastika plánuje v následujících letech významný rùst a modernizaci. Firma investuje do rozšíøení výrobních kapacit výstavbou nové haly a zvažuje i vybudování nové lakovny, èímž by se posunula technologicky na vyšší úroveò. Souèasnì se zamìøuje na dokonèení digitalizace výrobních procesù a zavádìní nových technologií. Cílem je dosáhnout za pìt let tržeb ve výši 1,5 miliardy korun, øíká Michal Nosek.