PLASTIKA a.s. Krom��� in the words of the Director: We expect a stable year

Jaké hodnocení byste dal za lo�ský rok Plastice?
Uplynulý rok byl ur�it� rekordní z pohledu výroby i nových zakázek. Dá se �íct, �e se stabilizoval i dodavatelský �et�zec, skon�ily problémy s �ipy apod. Na druhé stran� lo�ský rok ovlivnilo plánování na konci roku 2022, ve kterém jsme m�li velké propady výroby, naši zákazníci p�edpokládali velké objednávky, které se pak neuskute�nily. Proto jsme byli p�i plánování výroby na rok 2023 opatrní, nastavili jsme firmu na menší obraty a pak jsme na to doplatili. Naši zákazníci jeli vloni 20 % nad plánem, Plastika m�la plné kapacity a nem�la lidi. Operativn� jsme pak �ešili sm�nnost a zavád�li nové metody �ízení a plánování výroby. Byl to t�ký rok, ale dopadl dob�e. 

Jaké procento vaší výroby pat�í automobilkám?
Loni jsme se v automotivu pohybovali lehce pod trendem let 2018 a 2019, kam u� se asi výrobn� nevrátíme, nicmén� v Plastice tvo�í automotive 95 % výroby. Je vid�t, �e automobilky za�aly znovu vyráb�t a nasytily nenapln�nou poptávku p�edchozích let. Situaci také ovlivnily náb�hy výroby elektromobil�, které ale letos zvol�ují. U� zase víc jedou oktávky, trh je stabilizovaný. Lo�ský rok byl dobrý i z pohledu nových zakázek, akvizice se nezastavily, ka�dý rok obnovíme kolem p�tiny portfolia. Nad tento rámec jsme loni získali ješt� významnou zakázku pro Škodu Auto, díly na nový sedmimístný v�z.

A co ta zbylá výroba?
Máme pár zajímavých zákazník�, t�eba americký Checkpoint, pro který vyrábíme elektromagneticky uzamykatelné obaly. D�láme i sou�ástky pro domácí elektroniku, jako jsou r�zné spína�e, kamery, zvonky a �idla. To vše se vyrábí v �echách a sám se divím, �e tato výroba neodešla do Asie a z�stala u nás, co� m� velmi t�ší. D�láme i díly pro kvalitní reproduktory, které u nás ve výrob� vypadají jako obrovské kv�tiná�e.

Jak je na tom Plastika personáln�?
Narostli jsme i s lidmi, co� je dáno vyšším objemem výroby. Celkem nás je 600 v�etn� 150 agenturních zam�stnanc�. Mezi agenturními je i 30 Ukrajinek, které u� ale nepova�uji za cizince, v�tšinou jsou tady kv�li válce.

Jak se s Ukrajinkami pracuje?
Musím p�iznat, �e v dob�, kdy jsme shán�li lidi, nás vlastn� Ukrajinky zachránily. Navíc jsou velmi pracovité, stabilní, pilné, sna�í se u�it jazyk. Ve výrob� máme vzd�lané Ukrajinky t�eba i se dv�ma vysokými školami, kterým �íkám: „Pro� stojíte u mašiny? Máte tu d�lat mana�erku.“ A ona mi odpoví: „… ale kdy� já neumím �eštinu.“ Chápu to, jsou tu s d�tmi, chodí do práce, bydlí v improvizovaném bydlení, to asi �asov� a organiza�n� není na biflování �eštiny. Proto v�tšina z nich nará�í na jazykovou bariéru.

A pojmenoval byste i n�jaké negativum ve výsledcích lo�ského roku?
Jeliko� jsme vylo�en� exportní firma, trápila nás �NB, kdy� udr�ovala korunu zbyte�n� silnou. Pravda je, �e Miroslav Singer zase kdysi dr�el euro na 27 K�, co� sice byla pohodlná jistota, ale exportní podniky to nemotivovalo k inovacím. Pokud ale v �ele �NB usedne Babiš�v �lov�k, který d�lá kurz koruny pro n�j, ne pro to, co pot�ebuje �eská ekonomika, tak to je t�ké.

Zkuste nám to laicky vysv�tlit…
Plastika je vlastn� exportní firma, všechny naše výrobky kalkulujeme a prodáváme zahrani�ním i �eským zákazník�m v eurech. Pokud koruna posiluje, exportní firmy tratí �ádov� koruny na ka�dém euru tr�eb. Má-li Plastika obrat kolem 30 milion� euro, znamená oslabení eura o korunu pokles tr�eb o 30 milion� K�. Proti tomu po�ád máme a budeme mít t�etinu výdaj� v korunách, nap�íklad mzdy, ale ty neklesají, spíše rostou. Tak�e najít ekonomickou stabilitu pak není snadné. S korunou se nemá �arovat, kurz má mít samoregula�ní roli, pohyblivý tr�ní kurz m��e vyrovnávat krátkodobé infla�ní nárazy. To je dobrá funkce lokální m�ny a tu �NB poškozuje, kdy� intervenuje za posílení koruny.

Plastice by p�echod na euro prosp�l, ale co my ostatní? Ovlivnilo by nás to?
Nejsem úpln� bezvýhradním zastáncem p�echodu na euro, ale nap�íklad na nedávném vzoru Chorvatska je mo�né �íct, �e se tam nic dramatického s p�echodem na euro nestalo. P�l roku se tam psaly cenovky v eurech i kunách, ceny byly po�ád stejné, a dnes Chorvati platí eurem a je jim to jedno. Stejn� tak to de facto prob�hlo na Slovensku. P�echod na euro není o m�nové reform� komunistického typu, kdy vám stát prost� peníze sebere. A navíc, kdy� �NB intervenuje za siln�jší korunu, zlevní „nám ostatním“ mo�ná na chvíli benzín a elektroniku, ale sebere tím peníze exportním firmám, které mnoha lidem dávají práci a mzdy. M��e to být prima pro státního zam�stnance pod slu�ebním zákonem, ale u� ne tolik pro pracovníka firmy, který je závislý i na jejím výsledku a budoucnosti.

Pro� by vlastn� �R m�la p�istoupit k euru?
Jsme �ist� exportn� orientovaný stát a jsme totáln� navázaní na eurozónu. P�ijetí eura je rozhodnutí ekonomické a politické, dali bychom tím najevo, �e chceme být propojeni se státy, které jsou nám strategicky nejbli�ší. I kdy� to neradi slyšíme, nakonec jsme vlastn� n�meckou ekonomickou kolonií. Nedávno jsem v nadsázce �íkal, �e bychom vlastn� mohli na tu vládu najmout N�mce, �ídí stát lépe ne� my, umí vládnout líp ne� Paroubkové, Špidlové nebo Babišové. Jsme siln� provázaní, hrát si na lokální m�nu a p�itom zárove� manipulovat kurzem, jako to d�lá �NB, je krátkozraké.

Jak soukromou sféru ovliv�uje politika státu?
Vlády mohou ovlivnit makroprost�edí, ale ne moc, mohou ovlivnit podnikatelské prost�edí dotacemi, da�ovými zákony, ale to nejsou kritické zásahy. Zm�ny ve stanovení minimální nebo zaru�ené mzdy, to je n�co jiného, to podnikání ovliv�uje významn�. M��eme zmínit i karen�ní dobu v nemoci (zam�stnavatel platí prvních 14 dn� nemoci svého zam�stnance, pozn. redakce), to byl velký zásah do ekonomiky firem, i u nás, jeliko� máme vysokou nemocnost. Po covidu m��eme kritizovat zase zp�sob, jakým vláda rozhodila peníze, kritizovat m��eme i zhoršenou úrove� vzd�lávání nebo vládou stanovené stropy na energií. Ale to jsou skokové výkyvy, se kterými umí soukromá sféra pracovat. Ale v podstat� nemám sou�asné vlád�, co vytknout, naopak jsem po dlouhé dob� hrdý na to, jakou d�láme zahrani�ní politiku. V domácí politice bych rád vid�l reformy školství, d�chod� a zdravotnictví. Ale kdo na tohle sebere odvahu, to nevím…

A co �íkáte na naše slovenské bratry a jejich nové vedení státu?
To je katastrofa! Ale na druhé stran� nic nového, vid�li jsme to u� s Me�iarem. Slováci mají jinou mentalitu, emotivn� jsou nastaveni jinak, necítí se moc ve svazku se Západem, spíše tíhnou k Rakousko-Uhersku, nerozumím tomu. A p�itom jsou stejn� provázáni s evropskou ekonomikou jako my. Podle m� je sou�asné d�ní výplodem úzké skupiny politik�, kte�í mají svoje cíle. Na Slovensku prost� funguje populismus a ten vyhrává.

Obáváte se dalšího vývoje na Slovensku?
Nejsem z toho znepokojený, v rámci EU to vidíte i na Ma�arsku. Našt�stí fungují n�jaké korektivní mechanismy, které nenechají populisty dojít do extrému. Je otázkou, zda se to b�hem n�jakých p�ti let neoto�í, stejn� jako v Polsku, n�kdy mají voli�i tendenci prohlédnout. Zem� eurozóny nemohou úpln� odejít od demokratických voleb, od základního zastupitelského mechanismu, a pokud ano, pocítí to ekonomicky a politicky, co� povede k tlak�m mezi lidmi. My se jen m��eme sna�it nezvolit n�koho, jako je Robert Fico.

A jak vnímáte d�ní na Ukrajin�?
Je to ohro�ení, které jsme si sami vyrobili. Nechali jsme se od „Rusa“ ukolébat, prolezl celou n�meckou, naší a vlastn� i celoevropskou ekonomikou, nechali jsme se uplácet levným plynem a te� na to doplácíme. Putin ukázal, jaký je. Zkraje války jsem m�l pocit, �e to skon�í posunem hranic k Dn�pru, pak jsem fandil, �e by to mohla Ukrajina i vyhrát, ale ukázalo se, �e Evropa je pomalá a závislá na pomoci z Ameriky, tak�e te� mám takové smíšené pocity. Sm��uje to mo�ná ke scéná�i Severní a Ji�ní Korey, nikdy neuzav�enému p�ím��í. P�esto musíme boj Ukrajinc� podporovat, aby rozpínavost Ruska nešla dál.

A chápete, pro� má �esko tolik lidí, kte�í Rusku fandí?
Nechápu to, není to ale asi tak jednoduché. Slyšel jsem vysv�tlení od jednoho psychologa, který �ekl, �e máme �ást populace, která nejistoty spojené s liberálním p�ístupem státu a s p�evzetím zodpov�dnosti za sebe sama, pova�uje za nekomfortní zónu. Mo�ná se domnívají, �e mén� liberální (autokratické) re�imy poskytují vyšší jistotu. Kdy� m�l �lov�k v 70. letech práci, v�d�l, �e ji bude mít a� do d�chodu, jezdil na chatu, necht�l na Západ, nepot�eboval k �ivotu zakázané knihy, navíc dostal p�ídavky na dít� nebo novoman�elskou p�j�ku a p�ed domem m�l zaparkovanou škodovku, n�komu to prost� sta�ilo. �ást lidí je ochotná vym�nit svobodu za pohodlí a jistotu. U jiných zase hraje roli pot�eba p�íslušet k n�jaké výrazn�jší sociální skupin�. A ta se dob�e vymezuje i vyjad�uje p�es spole�ného nep�ítele – nap�íklad vládu, Ameri�any, migranty, Brusel, pra�skou kavárnu…, vyberte si… Nep�átel se prost� dá najít hodn� a na n�koho to zabírá, i kdy� je v �ivot� nepotkal. Prost� má na co nadávat.

Vra�me se do Plastiky. Jaký vývoj o�ekáváte v letošním roce?
Kdybych to m�l vzít podle plán�, bude rok 2024 p�es kopírák stejný jako ten lo�ský. O�ekáváme stabilní rok se slušným objemem výroby, menšími tlaky na nábor nových lidí, bude pokra�ovat tlak na digitalizaci a automatizaci výroby, z tohoto pohledu máme náro�nou výrobu, proto máme v plánu postavit novou halu.

Kde by m�la stát?
Novou moderní výrobu nem��eme dát do stávajících prostor, budovy Plastiky se stav�ly v 70. letech, co� bylo poplatné své dob�. Máme vzadu v areálu volný pozemek, tam chceme ud�lat modern� koncipovanou halu se vst�ikovací linkou a lakovnou. Chceme-li nový �istý automatizovaný prostor, pot�ebujeme novou budovu. Jde o velkou investici, tak�e zatím vše zva�ujeme.