Odor and emission behavior of thermoplastic moldings in the interior of cars, Part 3

2.3 Pachové zkoušky

Pojmem zápach je možné z hlediska èistì jazykového vyjádøit skuteènost, že daná vìc má pach nebo vùni, tedy že není vjemovì neutrální. Pachem se podle normy ÈSN ISO 5492:1999 Senzorická analýza - Slovník rozumí organoleptická vlastnost vnímaná prostøednictvím èichového orgánu pøi èichání urèitých tìkavých látek. Je to smyslová informace o chemickém složení aerosolu nebo plynu.

Jednou z hlavních vlastností pachù je schopnost se v okolním prostøedí rozptylovat, pøièemž na pohyb èástic pùsobí jak vnitøní, tak i vnìjší síly. Kynetické síly závislé na tìkavosti látek pùsobí krátkodobì a jsou z pohledu své velikosti zanedbatelné. Mnohem dùležitìjší je síla vyvolaná teplotou materiálu, z nìhož jsou molekuly pachu emitovány ve vztahu k teplotì okolí. Èím má výrobek vyšší teplotu, tím je množství odtržených - emitovaných - molekul vìtší a tedy je v okolním prostøedí i více pachových molekul.

Citlivost k pachùm, které jsou obvykle vnímány ve smyslu negativním, je individuální -netrénovaný èlovìk rozpozná cca 4 000 pachù, trénovaný až 10 000. Ženy jsou schopné vnímat nìkteré pachy mnohem citlivìji než muži. Uvedené konstatování platí napøíklad pro formaldehyd.

Z uvedeného vyplývá, že pro senzorické hodnocení, což je i náš pøípad, je dùležitý výbìr hodnotitelù, vèetnì jejich zaškolení a výcviku, který je možno provádìt podle normy ÈSN ISO 5496.

Naše schopnost rozlišovat pachy není doprovázena bohatým slovníkem názvù, které by je popisovaly. Dosud neexistuje jasná shoda na tom, jak fenomenologicky popsat kvality rùzných pachù. Vzhledem k množství a rùzným kombinacím látek ve smìsích není možno reálnì vytvoøit databázi jednotlivých smìsí pachù. Navíc je vnímání pachù a obtìžování zápachem ovlivòováno i øadou psychologických a socioekonomických faktorù.

Dùvody hodnocení pachu jsou dva:

- prvním jsou subjektivní pocity, respektive jízdní komfort

- druhým objektivní riziko - možná toxicita  

Zdrojem pachu mohou být:

- tìkavé látky jako pozùstatek z výroby konkrétního dílu-to je nejèastìjší zdroj pùvodu-formaldehyd z výstøikù z POM, zbytky lepidel z vícevrstvých materiálù, zbytky rozpouštìdel z lakù, degradovaný materiál z nevhodnì technologicky zpracovaných dílù-vysoké teploty, vysoké smykové namáhání, apod.

- produkty z èinnosti mikroorganismù a plísní-dùsledek nevhodného skladování dílù pøed montáží nebo z klimatizace automobilu - tyto pachy nejsou pøedmìtem pachové zkoušky

- kontaminace výrobku látkami vyluèujícími pachy-látky chemické i mikrobionální - nevhodný zpùsob skladování nebo bìhem transportu

Vlastnosti uvedených látek mohou být vyjádøeny pomocí ètyø velièin:

- koncentrace - aktuální koncentrace pachových látek ve vzduchu

- intenzita - subjektivní vjem vnímaný èlovìkem

- charakter - vyjádøení pocitu hodnotitele

- hedonický pøístup - pach je pøíjemný/nepøíjemný

Pachová zkouška se obvykle skládá z nìkolika krokù:

1. Výbìr podmínek zkoušky-simulace reálných podmínek

- volba nádoby, vaku, komory, do které bude hodnocený vzorek uzavøen - nádoba musí tìsnit, nesmí být kontaminovaná a musí být inertní vùèi obsahu

- zvolení vhodného pomìru velikosti nádoby k velikosti vzorku-nutno vzít do úvahy skuteèné pomìry v interiéru vozidla

- volba klimatických podmínek uložení vzorku v nádobì-teplota, doba uložení, vlhkost - závisí na umístìní dílu v interiéru a jeho možnosti pùsobení vnìjších podmínek - napøíklad díl je vystaven pøímému sluneènímu záøení, díl mùže navlhat, apod.

- simulace procesu tepelného stárnutí - pùsobení zvýšené teploty - hodnocení pøed pùsobením teploty a po urèené dobì kontaminace zvýšenou teplotou

- simulace procesu klimatizace  -zahøívání vzorku, vystavení vzorku proudu vzduchu, omývání vzorku destilovanou vodou a odbìr emisí z vody - hodnocení pachu vody

2. Uložení vzorku do nádoby s podmínkami podle bodu 1

3. Hodnotící porota - poèet posuzovatelù pachù by mìl být minimálnì tøi, lépe je pìt a více -posuzovatelé by mìli projít školením a výcvikem pro zajištìní jednotnosti vnímání intenzity pachù, vèetnì rozlišování pachù, respektive jejich identifikace

4. Získání a vyhodnocení vjemu

- pachová zkouška je svým zpùsobem velmi jednoduchá – jedná se o pøièichnutí ke vzorku po otevøení nádoby podle bodu 1

- hodnocení se provádí podle stupnic hodnotících:

   - intenzitu pachù-obvykle se jedná o 6ti nebo 10ti vzestupnou škálu - stupeò 1 = nejnižší intenzita

   - hedonickou pøíjemnost nebo nepøíjemnost pachù-hodnocení zahrnuje osobní pocity posuzovatele

   - kombinace obou stupnic

- obì hodnocení vycházejí ze zkušeností posuzovatelù, pøípadnì s porovnání s referenèním standardem

- dalším možným zpùsobem hodnocení je hodnocení pomocí senzorického profilu nebo-li popisu pachu, napøíklad:

   - štiplavý, dráždivý - formaldehyd; aromatický - zbytková rozpouštìdla, sladký, kyselý, zkažený, rybí, prašný, po hoøení, atd.

5. Záznam výsledkù od jednotlivých hodnotitelù a jejich vyhodnocení

3. ZÁVÌR

Z výše uvedeného je zøejmé, že problematiku emisí a pachù v interiérech automobilù je nutno øešit již v poèáteèních úvahách designových a konstrukèních, kdy správnou volbou nekovových materiálù je možno problematiku výraznì ovlivnit, respektive snížit možnost emisního chování materiálù, vèetnì omezení jejich pachù.

Kromì konstrukèního pøístupu k minimalizaci emisí a pachù - vhodný výbìr materiálù - je nutno, v pøípadì problémù, provìøit i celý výrobní øetìzec - od použití vhodného materiálu a jeho správného skladování, pøípravu materiálu pøed vstupem do plastikaèní jednotky vstøikovacího stroje - aditivace, sušení - vlastní zpracovatelský proces - teploty, smykové namáhání pøi pøípravì taveniny, konstrukce formy - smykové namáhání, lokální pøehøívání materiálu v tvarové dutinì, až po operace navazující na hlavní tváøecí operaci, jako napøíklad lakování, kašírování, apod., vèetnì skladování hotových výrobkù, jejich expedici a dopravu do montážního závodu.

1. èást »

2. èást »