History of the Czechoslovak plastics industry in interviews of witnesses (IV./VII.)

Stoletá cesta k úspìchu

V seriálu o historii èeskoslovenského prùmyslu se opakovanì zmiòujeme o dùležitosti sdílení informací a používání kvalitní zpracovatelské technologie. Nejde pouze o um a schopnosti lidí, ale také o vhodné stroje a zaøízení a pøenos znalostí. Èeskoslovenští plastikáøi byli od poèátku – mimo jiné – navázáni na podporu z firem tehdejšího Západu, tj. firem napøíklad nìmeckých, holandských a amerických. Spolupráce s nimi byla v dobì železné opony složitá, což vyžadovalo naši schopnost improvizace a dùvtip, jak informace získat a dále šíøit.

První vstøikovací stroje ARBURG

Ovšem za každou západní firmou je také nìjaký pøíbìh. Zvláštì nìmecké firmy musely po válce pøekonávat velké obtíže, aby se dostaly na souèasnou svìtovou úroveò. Pøinášíme jeden z mnoha pøíbìhù, pøíbìh rodiny Hehlù, která své rodinné podnikání zaèala pøed více než sto lety. Na jejich výsledky navazují i èeské a slovenské firmy, které používají stroje vyrobené v jejich závodech a know-how poskytnuté jejich zamìstnanci.

Poèátky v Èerném lese

Když se podíváme na spoleènosti s podobnì dlouhou historií, je jasné, že cesta k úspìchu je málokdy jednoduchá. Cesta je poznamenána pøevratnými výsledky i neúspìchy, zkouškami a trápeními. Zaèátek pøíbìhu je docela nevýrazný, jako mnoho jiných ve švábském kraji. Èerný les – Schwarzwald – je zalesnìné pohoøí v jihozápadním Nìmecku. Zde v mìsteèku Lossburg založil Arthur Hehl v roce 1923 vlastní podnik zamìøený na výrobu pøesných lékaøských nástrojù. Schwarzwald byl v té dobì považován za spíše chudou oblast a byl i mimo svùj region proslulý øemeslem jemné mechaniky a také svou hodináøskou tradicí (kukaèkové hodiny). První krok budoucího svìtového lídra se odehrál v suterénu rodinného domu, dnes bychom mluvili o zaèátcích v garáži. Název spoleènosti vymyslel jeho syn Karl, když spojil první slabiku køestního jména svého otce Arthura (AR) s poslední slabikou názvu mìsta Lossburg (BURG). Ani logo se od tìch dob pøíliš nezmìnilo.

Zmìna oboru, velký triumf i velká krize 

V roce 1948 se bratøi, tehdy 25letý Karl a 19letý Eugen, pustili do modernizace otcova podniku. S prozíravostí, nadšením a díky technické mysli pøevedli stávající výrobní stroje na technologii s jedním pohonem.  Firma vyrábìla chirurgické nástroje, spotøební zboží a drátìný program, vše pøevážnì z kovu. Na poèátku 50. let bratøi Hehlové poznali, že slibný hospodáøský vývoj v Nìmecku s roèním rùstem 10 procent znamená, že významná èást populace se bude na této prosperitì podílet. Obyvatelé Nìmecka si opìt dopøáli více volna a nové zábavy, a to vèetnì fotografování.

Fotoblesk pod znaèkou „DuoLux“

Rozšíøili tedy výrobu o fotoblesk pod znaèkou „DuoLux“. Úspìch však pøinesl riziko ohrožující samotnou existenci firmy, když vlhké klima v tropech zpùsobovalo vybíjení baterií pøes kovové konektory fotobleskù. Øešení bylo jednoduché. Kovové konektory bylo nutné izolovat. Ale jakým materiálem? Kreativnímu technickému myšlení Karla Hehla netrvalo dlouho, než si uvìdomil, že ideálním materiálem pro izolaci konektorù je plast. Spolu s nápadem se ale vynoøily další problémy: nebyly známy postupy, jak plast zpracovávat, ani neexistovaly stroje na jejich zpracování. Na trhu nebyl žádný stroj, který by byl schopen obstøíknout malý kovový konektor plastem. Eugen Hehl tehdejší situaci okomentoval slovy: „Vìdìli jsme o plastech tak málo, jako kráva o tanci“. Øešení problému s kvalitou fotoblesku, který ohrožoval samotnou existenci spoleènosti, bylo díky Karlovì vynalézavosti pøipraveno v roce 1954: první ruènì ovládaný, malý vstøikovací stroj na plasty Arburg. Rostoucí poptávka po plastových dílech a nedostateèná nabídka potøebných výrobních zaøízení na trhu vedly v roce 1956 k zavedení sériové výroby prvních vstøikovacích strojù. Od roku 1957 se prodalo pøes 10 000 kusù. Do roku 1959 zahrnuje výrobní sortiment tøi stroje a poèet zamìstnancù pøesahoval 100. 

Desetiletí inovací

Následovala desetiletí usilovného vývoje nových typù vstøikovacích strojù. Ruèní pohon byl postupnì nahrazen pneumatickým, hydraulickým a elektrickým. Releové øízení vystøídaly procesory. I v jubilejním roce 2023 byli zákazníci po celém svìtì stále obsluhováni z centrály spoleènosti v Lossburgu, která je jediným výrobním závodem s výrobní plochou více než 210 000 metrù ètvereèních. Obrovské množství patentù svìdèí o tom, že majitelé a zamìstnanci èelí každé výzvì a úspìšnì ji øeší. Prùkopnickou pozici na trhu mùže demonstrovat nìkolik klíèových slov: vývoj principu Allrounder s otoènou upínací jednotkou a výmìnnou vstøikovací jednotkou, technologie dvoukomponentního vstøikování, vstøikování kovového a keramického prášku, monitorovací systém øízení výroby ALS, automatická výmìna forem a vstøikovacích modulù, intuitivní øídicí systémy Selogica a Gestica, zaøízení Freeformer pro prùmyslovou aditivní výrobu plastù, a tak seznam pokraèuje. 

ARBURG Èeská a Slovenská republika

Spoleènost Arburg expandovala do více jak sto zemí svìta. Zaèátek pùsobení této spoleènosti v Èeské republice sahá do ledna 1993. Tehdy se Jaroslav Novák, dlouholetý pracovník výzkumného ústavu, stal obchodním zástupcem pro území bývalého Èeskoslovenska a zaèal tak propagovat její výrobky, kvalitu a spolehlivost. Po tøech letech pak otevøel se svými dvìma kolegy a kamarády v Praze poboèku. O 25 let a 37 spolupracovníkù pozdìji u nás poèet vstøikovacích strojù Arburg vyrostl na více než 5000. V roce 2004 bylo otevøeno technologické centrum v Brnì, které bylo v roce 2015 rozšíøeno o montážní halu a další prostory pro konstrukci a výrobu automatizovaných celkù integrovaných ke vstøikovacím strojùm.  Nyní má technologické zázemí spoleènosti k dispozici celkovou plochu 1600 m² v Brnì a 150 m² v Martinì.

Daniel Orel - souèasný øeditel ARBURG spol. s r.o., ARBURG SK s.r.o. a ARBURG Romania S.R.L.

Budoucnost

Kdyby Arthur Hehl nemìl odvahu zaèít v roce 1923, Arburg, spolehlivý zamìstnavatel tisícù lidí, by dnes neexistoval. Lossburg by byl jiný. Podnikatelská rodina Hehlù a jejich rodinný podnik definují a pomáhají vytváøet trvalé hodnoty již ètvrtou generací, což shrnuje pøíslib znaèky „Wir sind da.“ Pomyslný kruh se uzavírá. Nìmecká firma pomohla svým know-how èeskému a slovenskému prùmyslu v rozvoji a ten zase díky nákupu technologií pøispìl k jejímu rùstu. Takto fungoval celý evropský prùmysl už od dob prùmyslové revoluce. Je na nás, abychom si prùmysl v Evropì nejen udrželi, ale uèinili ho silnìjším.

První èást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Maòasem najdete zde.

Druhou èást rozhovoru s Jaroslavem Novákem a docentem Miloslavem Maòasem najdete zde.

Tøetí èást rozhovoru se Zdeòkem Øehulkou najdete zde.

Pátý díl bude zveøejnìn: 4.10.2024