Bohdan Wojnar - AIA vice president: the automobile industry is the backbone of the Czech economy

Jak hodnotíte sou�asný stav �eského autopr�myslu z pohledu viceprezidenta AutoSAP?

�eský automobilový pr�mysl je velmi úsp�šný a je oporou ekonomiky celé �eské republiky. Firmy sdru�ené v AutoSAP dávají nap�ímo práci cca 110 000 zam�stnanc�, nep�ímo má tak práci díky širokým dodavatelským �et�zc�m zhruba p�l milion� lidí. To je velká odpov�dnost. Za posledních 25 let zm�nil automobilový pr�mysl tvá� celého našeho hospodá�ství. Dal impuls pro kvalitativní rozvoj firem v �eské republice, které jsou nyní nap�íklad dodavateli sv�tových koncern�, a p�ilákal mnohé zahrani�ní investice.


Da�í se nám také trvale zvyšovat produktivitu a p�idanou hodnotu a s tím ruku v ruce také výd�lky našich zam�stnanc�.

Investujeme do našich podnik�, školíme zam�stnance, na budoucí povolání p�ipravujeme sou�asnou mladou generaci, vyvíjíme nové produkty, inovujeme, jsme úsp�šnými exportéry. V sou�asnosti náš další rozvoj za�ínají omezovat vn�jší p�eká�ky – nedostatek pracovních sil, chyb�jící infrastruktura a podobn�. To je zásadní problém ovliv�ující naši budoucí konkurenceschopnost. Musíme mít na pam�ti, �e konjunktura nebude trvat nav�ky. Sou�asná situace dává nejen �eskému automobilovému pr�myslu, ale vlastn� celé zemi skv�lou mo�nost p�ipravit se na budoucí výzvy a reformovat n�které oblasti našeho hospodá�ství. Zde tkví obrovská role AutoSAP. Profesní sdru�ení má sílu prosazovat pot�ebné legislativní úpravy a zm�ny, a je tak hlasem celého našeho odv�tví.


�eho se poda�ilo v uplynulém období v rámci sdru�ení dosáhnout?

Posunuli jsme se v oblasti technického školství a sou�asná situace na trhu práce ukazuje, �e naše obrovská snaha m�nit p�ístup �eské republiky a �eské spole�nosti k technice ji� od roku 2011 byla velmi prozíravá. P�esto si myslím, �e pot�ebujeme v této oblasti ješt� více. Díky Roku pr�myslu a technického vzd�lávání se nám také poda�ilo otev�ít téma Pr�mysl 4.0 a celou související agendu. Té není málo a zahrnuje zejména digitalizaci v odv�tví, ale také ve státní správ�, budování pot�ebné infrastruktury pro pohony budoucnosti �i diskusi o nutných legislativních zm�nách v obnov� vozového parku. Zejména pro elektrifikované vozy pot�ebujeme vybudovat celou infrastrukturu. Nesta�í pouze produkty vyvinout a vyrobit. Zákazníci musí mít d�vod si je koupit, a pokud tak u�iní, pak musí mít také mo�nost je bezproblémov� provozovat. Zde je obrovská role státu a municipalit, kde diskuse stojí na samém po�átku.


Jaké budou hlavní úkoly AutoSAP v roce 2017?

Na tomto míst� bych cht�l hlavn� pod�kovat Martinu Jahnovi za jeho práci pro AutoSAP a jeho vysoké nasazení v jeho dlouholeté roli prezidenta.

Tak, jak v sou�asnosti prochází obrovskými zm�nami celý automobilový pr�mysl, bude se muset m�nit i sdru�ení. Hlavním úkolem pro nového prezidenta bude ve spolupráci se sekretariátem modernizace sdru�ení, která by m�la zefektivnit jeho fungování. Diskutujeme také úpravu stanov. V jejich zm�n� jde o to „rozvázat sdru�ení ruce“, aby mohlo efektivn� jednat v zájmu nás všech.  

Sdru�ení chceme dále rozvíjet tak, aby mohlo ješt� lépe spole�n� s politickou reprezentací, dalšími svazy a ostatními partnery p�ipravit co nejlepší podmínky pro naše výzvy.

Hlavní úkoly v roce 2017 lze shrnout do t�í oblastí: lidé a jejich vzd�lávání, infrastruktura a stabilní a pr�myslov� orientovaná legislativa. �eská republika má historicky dobrý potenciál pro získávání dodate�ných investic. Máme dobrou geografickou polohu, historicky jsme pr�myslovým centrem Evropy, mohli jsme t�it z dostatku kvalitní pracovní síly a konkurenceschopných náklad� na práci.  

Zejména v oblasti dostupnosti a kvality pracovní síly se však nyní dostáváme za hranu, která je pro firmy akceptovatelná. Stejn� tak zaostává pé�e o investice, rozvoj infrastruktury v regionech, kde rostou pr�myslové podniky. Nesta�í vybudovat pr�myslovou zónu, pot�ebujeme, aby m�la dobré dopravní napojení, aby v její blízkosti bylo nájemní bydlení, školy, školky, �i nemocnice. Nebudeme schopni se dále rozvíjet bez mobility našich lidí a jejich ochoty st�hovat se za prací. Proto jim však musí být vytvo�eny podmínky.

Obrovský rozpor je v rychlosti, s jakou doká�eme realizovat investice my a kdy a jakým zp�sobem na to reaguje stát. Pokud se n�co rychle nezm�ní, bude to ohro�ovat nové investice v �eské republice a to by byla bezpochyby obrovská škoda. Náš stát pot�ebuje mít jasnou a rozvinutou vizi, jak být i v budoucnu atraktivní pro investice v nových oborech s jinou strukturou pot�ebných profesí.

Bohdan Wojnar - viceprezident AutoSAP

Rád bych se zastavil u n�kolika témat podrobn�ji. Vidíte n�jaký posun v p�ístupu k technickému vzd�lávání?

Ur�itou zm�nu vidím hlavn� v zájmu lidí o technické školství. Rodi�e a d�ti �ast�ji zva�ují technickou školu jako jasnou alternativu. To je st�ejní. Téma pochopiteln� sklo�ují více i politici a Rok pr�myslu a technického vzd�lávání op�t p�inesl mnoho debat, konferencí a slib�. My jsme �íkali, �e touto diskusí vše pouze za�íná a v následujících letech budeme muset konsekventn� pracovat na zavád�ní pot�ebných zm�n do praxe. Zde vidíme dále deficity. Projekt POSPOLU ukázal jasnou cestu, kterou se musí vydat st�ední odborné školství a díky našemu soustavnému tlaku se nám da�í také prosazovat, i kdy� velmi obtí�n�, n�které body legislativním procesem.

Stále �ast�ji se v praxi objevují  úsp�šné a efektivní spolupráce firem a škol. Da�ové odpo�ty pro st�edoškolské praxe, které jsme prosadili, fungují. Zm�nil se také náhled lidí na techniku a pr�myslové podniky. Vidíme ur�itý nár�st zájmu o studium na technických školách. To vše se nám da�í, je to ale b�h na dlouhou tra�.

Významným tématem je i vysoké školství. Nový akredita�ní ú�ad má p�ed sebou hodn� práce. Soust�edit by se m�l na to, jak propojit teorii a praxi na vysokých školách.


Máte pocit, �e se v oblasti nedostatku kvalifikovaných pracovních sil v podmínkách p�ípravy na Pr�mysl 4.0 blýská na lepší
�asy?

Pr�mysl 4.0 sám o sob� nic nevy�eší. Zále�í na nás, jak vyu�ijeme šance, které nám pr�myslová revoluce nabízí. Svým zp�sobem m��e p�inést �tvrtá pr�myslová revoluce zánik pozic s nízkým stupn�m kvalifikace. Proto se jedním z hlavních témat v následujícím období stane další vzd�lávání zam�stnanc�. Ohro�eny mohou být i pozice s rutinními �innostmi v kancelá�ích.  Na jedné stran� budou vznikat i ve výrob� vysoce kvalifikované pozice, my však pro n� nadále nebudeme mít zam�stnance ve vhodné kvalifika�ní struktu�e. Mo�ná tedy Pr�mysl 4.0 vy�eší problém s nedostatkem pracovní síly z celorepublikového pohledu.  

Podíváme-li se však do struktury pracovních sil, zjistíme, �e pot�ebných zam�stnanc� se nám nedostává. Zde budeme muset výrazn� investovat. Ur�it� také není cílem, abychom m�li na jedné stran� automatizované továrny a na stran� druhé miliony nezam�stnaných. Budeme tedy tyto zm�ny muset d�lat v úzkém sociálním dialogu se zástupci zam�stnanc� a také ve spolupráci  se státní správou, která bude muset rychle m�nit legislativní prost�edí. Jsem p�esv�d�en, �e celý tento p�erod zvládneme, ale nebude to snadné, ani zadarmo.


Jak p�istupovat k zahrani�ním pracovník�m, aby byli dlouhodobou integrální sou�ástí naší ekonomiky?

Cht�l bych �íci, �e naším primárním zájmem je zam�stnávat místní obyvatelstvo. Za sou�asné situace na trhu práce a p�i naprostém deficitu disponibilní pracovní síly se ale nikdo nem��e pr�myslu divit, �e hledá alternativní �ešení. Všeobecn�  musíme zahrani�ní pracovníky stav�t na rove� pracovník�m domácím. Prosazení kvóty 5 000 pracovník� z Ukrajiny je d�le�ité, ale to je jen za�átek. Dále musíme obecn� vytvo�it podmínky pro mobilitu pracovní síly, nejen p�eshrani�ní, ale p�edevším v rámci �eské republiky. Zásadní je nap�íklad otázka dostupného nájemního bydlení v lokalitách, kde je práce. �eská republika a její obyvatelé jsou tolerantní. Ur�itou formu migrace pracovní síly pot�ebujeme a budeme pot�ebovat. Proto musíme dále posilovat pov�domí o zahrani�ních pracovnících ve ve�ejném mín�ní a pracovat na podmínkách pro jejich mobilitu a zapojení.


V Evropské unii probíhají intenzivní jednání o zp�ís�ování emisních limit�. Co je t�eba ud�lat k prosazení bytostných zájm� �eského autopr�myslu?

Cíle emisní regulace pro rok 2020 se dají zvládnout pouze mixem výrazného technického pokroku a zm�nou produktového portfolia, co� bude znamenat extrémn� vysoké náklady. Co bude platit pro rok 2025, o tom musí evropská reprezentace jednat i s ohledem na zájmy pr�myslu a zam�stnanosti. Op�t platí, �e pokud vyvineme a vyrobíme elektrifikované vozy, musí je zákazníci chtít kupovat a musí mít infrastrukturu nutnou pro jejich provoz. V tom je pro AutoSAP neocenitelným partnerem evropská asociace ACEA a obdobné organizace zejména v zemích Visegrádu. V neposlední �ad� je nutná sou�innost s relevantními resorty v �eské republice.


Ješt� na záv�r dovolte jednu osobní otázku. Jste ve své pracovní funkci ve ŠKODA AUTO jedním z nejvytí�en�jších mana�er�, jak nacházíte �as na práci pro sdru�ení AutoSAP?

Pro sdru�ení pracuje mnoho koleg� a odborník� z jiných firem, v neposlední �ad� také sekretariát AutoSAP. Já jsem bytostn� p�esv�d�en, �e AutoSAP má své velmi d�le�ité místo v automobilovém pr�myslu �eské republiky. Prosazuje zájmy nás, podnikatel�, v tomto odv�tví a proto nám uleh�uje naši práci. Vyplácí se proto najít si pro sdru�ení �as a aktivn� spoluutvá�et naše podnikatelské prost�edí.